Petr Šedý  - vynálezce a konstruktér hranatých parních válců



Dnes píšu výhradně o pístových parních strojích.
Jiný tvar než válcový, je u nich pro většinu lidí udivující.
Ti, kteří se zajímají o novoty v oboru, ví více.
Kdo má zájem, toho zvu k návštěvě do světa nových technologií
a může být přítomen malé revoluci ve strojní mechanice.

------------------------------------------------------------

Pan Šedý nejen vynalezl, ale sám i vyrábí stroje nové generace. Kromě zažitých válcových profilů dělá i hranaté. Navíc písty těchto strojů nejsou za provozu mazány olejem.
To platí pro všechny typy, bez ohledu na použitý tvar pístů.
Je to možné jen díky nově použitým materiálům, které olejové mazání nepotřebují.
Písty jeho strojů jsou mazány spotřebovanou párou. 
K základní sestavě pak postupně přidává další doplňky. 
Některé z nich jsou známé v jiných odvětvích, některé jsou dosud nepoužívané. 
Je jím např. parní rezonátor. 
Na různých vylepšeních mají zásluhu i chytří lidé, jež mu přispívají se svými nápady.

motor Šedého
provedení s hranatým profilem( dolní část )
a s hranatým budičem rezonátoru( horní část )


Když se řekne píst s hranatým profilem, nemusí se jednat jen o trojhran, nebo čtyřhran.
Teoreticky není počet hran stanoven a není vyloučen i jiný geometrický profil.
U vícehranných profilů a jiných geometrických profilů je samozřejmě  náročnější výroba i montáž.
Proto by výroba těchto tvarů přicházela v úvahu jen ve specifických případech,
které by tento tvar vyžadovaly pro přesné lícování ve složitějším soustrojí.

A co předcházelo vynálezu ?
Jeho zálibou jsou veškeré parní stroje a chtěl si taky nějaký vyrobit.
Po zvážení všech okolností se z nabídky rozhodl pro pístové.
Zároveň si dal podmínku, že jeho cílem není jen pěkný model, ale naopak 
plnohodnotný pracující pomocník. 
Jenže nechtěl akceptovat parametry dosavadních.
Před lety se tento všestranně zaměřený koumák vzepřel názorům všech uznávaných odborníků
- kteří ho s posměchem zatracovali  - a šel proti proudu. 
V plejádě významných konstruktérů není prvním, jehož nápady nebyly brány vážně. 
Původně začal u klasického profilu válcového, který stále úspěšně rozvíjí . 
K ostatním profilům se propracoval časem a experimenty. 
Do dnešního dne jich vyrobil už hodně.
Činnost nemá dotovánu z finančních grantů a své aktivity si hradí sám.

Kromě času, kdy se věnuje zájemcům a případným zákazníkům si ale chrání své soukromí.
S nadšenci, kteří teprve odhalují jeho vynálezy proto komunikuje výhradně přes internetové stránky.
http://petrsedyabcd.blog.cz/pro-dospele . Jinak by mu svými častými návštěvami s laickými dotazy
s následným podrobným výkladem, zabrali veškerý volný čas - tolik potřebný pro jeho další práci.
V případě vážného zájmu a osobní návštěvy už vyžaduje znalost problematiky 
a konkrétní požadavky.
Proto je nutné se nejprve dokonale seznámit s jeho publikovanými články, 
než se na něj - byť i písemně - obrátíte.
Pan Šedý není typický konstruktér s tituly, nebo suchopárný kutil. 
Je obyčejný člověk a také šprýmař.
Proto je jeho blog sice rozsáhlý, ale obsahuje kromě specializovaných statí, 
také hodně článků na rozptýlení. 
To samé se týká i komentářů a odkazů v nich.
Pro neznalého člověka je někdy obtížné odfiltrovat pravdu - od toho žertovného a nepodstatného.
Záslužné je, že si poznatky nenechává pro sebe.
Dělí se o ně s ostatními, aby si každý sám - takový stroj mohl vyrobit. Proto už má i následovníky.
Někteří teprve doma bastlí, jiní už uvažují o výrobě i pro ostatní.
Kdo má zájem vědět více, může sám pokračovat ve studiu.
Se základními radami vám může pomoci i pan Standa na svém blogu http://parnistroj.blogspot.com/


motor Harníka - dvouválec z hranatých profilů
  video podobného motoru v činnosti


Zatím fungují jen stroje v menších provedeních. 
A proč v menších? Protože konstrukce velkých stojí velké peníze. 
Našinec může disponovat jen tím, co má.
Navíc nejsou běžně k mání materiály - kovové profilované polotovary, 
vhodné pro konstrukci velkých.
Proto se zatím nemohou uplatnit pro pohon těžké techniky a asi ještě nějakou dobu nebudou.
Ale budoucnost tomuto řešení není uzavřena i kdyby další vhodný materiál už nebyl k dispozici.
Řešením může být uspořádání více válců do řadového motoru. 
Nebo vidlicového, kterého bylo užito na některých parních lokomotivách po roce 1930, 
s celkovým počtem dvanácti válců. 
Nebo do hvězdicového motoru, který byl pro parní lokomotivy vyroben a vyzkoušen 
také před druhou světovou válkou. Válka ale další vývoj zastavila 
a po válce se ujaly vlády ostatní trakce.

Na závěr snad jen stručné porovnání :
Všechny dosud vyrobené parní stroje ve světě jsou dvoučinné ; mazané válcovým olejem ;
s rozvodem páry - šoupátky nebo ventily ;
[ Jednočinný parní stroj byl sice vynalezen, 
ale po roce 1782 se už nikdy nevyráběl pro průmyslové využití ;
( správněji řečeno, zatím o tom nevím ). 
Dnes se jeho principu využívá jen u malých parních modelů. ]
Dvoučinné parní stroje byly praktické, ale neumožňovaly a ani dnešní nové neumožňují
- dosáhnout hranici 1 000 ot./min.  Např. u parních lokomotiv dosáhly otáčky max. - cca 500 ot./min.
528 ot./min. dosáhla LNER tř. A4 4468  Mallard -divoká kachna
470 ot./min. dosáhla ČSD tř. 498.106  Albatros 
   
                                                                       parní válce byly i takto malé (ø 220 mm)

parní válce byly i takto velké (ø 635 mm a  ø 711 mm)


Nové motory pana Šedého jsou buď jednočinné rychloběžné, nebo dvoučinné pomaloběžné ;
jsou mazané skondenzovanou párou ; s rozvodem páry - šoupátky nebo rotačními ventily.
Jednočinné stroje jeho typů dosahují více jak 6 000 ot./min.
( V minulosti se u pístových parních strojů termín - pomaloběžné/rychloběžné nepoužíval, 
protože všechny byly pomaloběžné. )
Se současnými parametry je výrobce doporučuje hlavně pro uplatnění v místech bez civilizačních vymožeností. 
A to ať už jako alternativu pro zdroj elektrické energie, nebo pro pohon menších přídavných zařízení. 
Nebo v civilizovaném prostředí - jako nenáročný a levný záložní zdroj při živelných pohromách.
Popř. pro domy s lokálním vytápěním, jako doplněk s vícenásobným použitím.



( text poprve zveřejněn 30.01.2012 na stránkách Vlaksimu v kategorii : Světoví vynálezci a konstruktéři.
Ze stránek Vlaksimu odstraněn 22.6.2012 )